Vzhledem k tomu, že pomocnou třídu navštěvují žáci s těžším mentálním postižením, je výuka českého jazyka, gramatiky i literatury zahrnuta do předmětu čtení.

Úkoly ve čtení dané ,, Vzdělávacím programem pro pomocnou školu ” plně respektují zvláštnost poznávacích procesů žáků mentálně retardovaných, proto má čtení své specifické složky:

jazyková výchova : jejím cílem je rozvoj smyslového vnímání a mluvené řeči, základy čtení, psaní, výchova k literatuře.

prvouka : cíl spočívá v poskytování poznatků o přírodě, v nejbližším okolí dítěte, vytváří správné představy dítěte o světě.

prvky výtvarné výchovy : cíle vycházejí z přirozeného postoje dítěte k světu v syntéze momentů praktických a poznávacích.

Žáci si osvojí přibližně deset písmen, čtou otevřené slabiky obsahující tato písmena a dvojslabičná slova z těchto slabik. (Obsah učiva viz. příloha č.7)

Žáci si osvojí všechna velká a malá tiskací písmena, která čtou ve dvojslabičných a trojslabičných slovech tvořených otevřenými slabikami i ve slovech se zavřenou slabikou na konci.

Součásti výuky čtení jsou i cvičení zaměřená na vnímání obsahu čteného textu a péče o rozvoj řeči. (Obsah učiva viz. příloha č.8)

Mluvená řeč, čtení a psaní jsou těsně spjaté a vzájemně na sebe působící procesy, přičemž psaní, jakožto nadstavba nad hláskovou řečí je složitější proces než mluvená řeč. Aby dítě zvládlo psaní, musí umět správně mluvit, ale i číst.

To, že ŘV prolíná předmětem čtení, je dáno už obsahy učiva pro ŘV např. Zdokonalováním techniky čtení - viz. obsah učiva ŘV strana 27 a naopak ve čtení věnujeme péči o rozvoj řeči a kultivovaného mluveného projevu.

Počáteční vyučování čtení žáků v pomocné třídě je rozloženo do nižšího stupně, tedy na dobu tří let. Za dobu své praxe jsem se často setkala s nedostatečně vyvinutou přirozenou motivací a zájmem o čtení. Je to způsobeno zvláštnostmi poznávacích procesů žáků s mentální retardací. Významnou roli hraje motivace pro vzbuzení zájmu a aktivity žáků. I zde využívám velmi často hračky, maňásky, loutky, ale i hru .(viz. ŘV ) Počáteční čtení na nižším stupni je tedy převážně ,, vyučováno ” formou hry.

Hra je střídaná s předmětovými činnostmi ve čtení. Manipulace se skutečnými předměty ve hře jsou východiskem k práci s plošnými obrázky a symboly.

Velmi praktické jsou Tabulky ke čtení I., II., které vytvořil V. Linc. Jednotlivé listy s obrázky nejen stimulují žáky v řeči, ale učí orientace na stránce, na řádku, rozlišování, tvarů podle velikosti, barev, rozvoji fonematického sluchu.

V této etapě počátečního čtení využíváme cvičení na zlepšení motoricko - akustické precepce. Provádíme je s žáky vsedě s rytmickými pohyby prstů a dlaní např. do pytlíku s pískem, hrachem, za doprovodu písničky či rytmu v nápěvu. Cviky nejprve provádíme jednou rukou, pak oběma, ale jen v poloze vedle sebe. Zkříženou polohu děti nezvládnou. Žáci v pomocné třídě nezvládnou ani pohyb od středu do stran. Naučili se pouze zleva doprava, což nám usnadnilo čtení slov na řádku a orientaci ve větě na řádku (kde věta začíná, kde končí).

Příčinu nezdaru těchto cviků vidím v opožděném a omezeném psychomotorickém vývoji, ale i v úrovni intelektu v pásmu středně těžké mentální retardace a v poruše hybnosti horních končetin u DMO.

Psychologové metodu ,,Dobrého startu” doporučují u dětí na hranici pásma defektu intelektu, proto použití této metody u žáků v pomocné třídě je omezené. Třetí část cvičení pohybově - akusticko - zrakových metody ,,Dobrého startu nevyužívám z výše uvedených důvodů.

Pořadí při vyvozování hlásek a písmen přihlíží ke stránce artikulační i ke snadnosti izolování hlásky ve slově (viz příloha č.10 a 11). Začínáme hláskami a, i. Hlásky se rozlišují snadno v akustické i optické podobě. Používáme je i ve funkci spojek, takže mají i svůj lexikální význam. Vlastní čtenářský výcvik vychází ze vztahu: foném - artikulém - grafém

Této hodiny se účastnili žáci na nižším stupni, pro žáky na středním stupni byla vyučovací hodina opakovací.

Našpulení rtů a prudký náraz výdechu. Tento cvik žáci umí z ŘV.Cvik provedou žáci 3x. Pak motivační rozhovor pokračuje. Vláček přijel až k vám.

Dechová a artikulační cvičení: vláček zahouká - hú, hú, jedeme lesem a les šumí ššš, zvuk žáci doprovází pomalými pohyby vzpažených horních končetin (jako větve stromu).Tady letí včelka bzz, bzz. Kočička jí zamává a pozdraví. Jak zdraví kočička? Mňau, mňau. Žáci provádějí cviky 3x - 5x. Tyto a mnoho dalších cvičení onomatopoí žáci znají z ŘV. Učitel může podle situace,v momentálním stavu a náladě žáků, variabilně použít a zapojit různá cvičení do motivačního rozhovoru nebo vyprávění.

Pohybová chvilka: Lezení ve vzporu klečmo za doprovodu říkanky. Kočička se chtěla protáhnout. Vláček zastavil na louce.

3) Hlavní část: Kočičko, chceš vidět, jak se učíme my ve škole? Kočička: ano, ano. Samotný pohyb a zájem ,,kočičky” o učení děti láká zapojit se taky. Kočičku posadíme, aby lépe viděla.

Žáci na středním stupni poznají hlásku a vysloví ji. Vyslovíme společně. Řekneme si, které ,,l” je velké a které malé.

Protože na nižším stupni jsou zařazeni žáci s DMO, je pro ně typická dysartická výslovnost. U žákyně s Down syndromem zase velký plazivý jazyk. Žáci mají většinou s výslovnosti konsonantu l problémy. V hodinách ŘV jsme jazyk ,,rozhýbali.” Velmi oblíbená cvičení jsou spojená s olizováním marmelády na horním rtu, někdy i tisknutím hrotu jazyka na žvýkačku přilepenou za horními řezáky.

v hodinách čtení, protože usnadňují, i přes postižení žáků, lépe a správněji hlásku vyslovit a tím lépe a správně hlásku použít ve slabice a slově.

V hodinách čtení používáme polstrovaná látková písmena. Spolu se žáky vybereme z hromádky písmen. Ještě jednou dané písmenko si zopakujeme - velké L, malé l.

Žáci se snaží se mnou opakovat, říkadlo rytmizujeme. Říkáme kočičce. Kočička zase žákům. Práce s logopedickým říkadlem v ŘV.

Toto říkadlo je napsáno na tabuli. Žáci se pokoušejí opticky hlásku l poznat na tabuli.Zakroužkujeme modrou barvou.

Písmena L, l hledají ve slabikách na tabuli. Vždy označíme modrým kroužkem. Žáci středního stupně čtou dvojslabičná i tříslabičná slova s "l” a také zakroužkují.

A my si teď zazpíváme taky! Ve slabikáři na straně 41 je taky písnička. Poznáte ji podle obrázku? (viz příloha č.12) Já vám ji zazpívám. Žáci uhádli podle melodie a obrázku.Zpíváme společně.La, la, la v nápěvu Kolo, kolo mlýnský. Sluchové hádanky jsou součástí nejen Hv, ale i ŘV.

Závěrečná část:opakování písmena L, l modelováním z modelíny. Opakováním naučeného říkadla k hlásce ,,l”. Spojíme s pohybem rytmizovanou chůzí ap.Vybarvení obrázků k hlásce ,,l” ze souboru ,,Učíme se abecedu.”

5) Hodnocení:Rozloučíme se s kočičkou, která nám slíbí, že se zase přijde podívat. Kočička Lada pohladí ,, packou” děti, které byly šikovné. Žákům připomenu domácí úkol.

V dalších vyučovacích blocích čtení pracujeme s Lincovými tabulkami, s kartičkami písmen. Skládáme L, l se samohláskami. Procvičujeme sklad a rozklad slabik.Významnou oblastí, ve které se ŘV prolíná s učivem čtení je rozšiřování slovní zásoby.

V tomto stádiu čtené hlásky se mi v praxi osvědčil ,,kouzelný pytlík”, který je svou variabilitou použitelný v různých vyučovacích hodinách. Důležitým motivačním a stimulačním momentem je moment překvapení.

1) Motivace: mám kouzelný pytlík. Dnes budeme čarovat.Kdo umí zaklínadlo? Společně rytmizujeme. Ententyky, dva špalíky,

Říkadlo doprovázíme krouživými pohyby rukou, jeden ze žáků má i ,,kouzelnou hůlku”. Říkadla se většinou žáci naučí v hodinách ŘV. Rytmizování říkadel je vhodným artikulačním cvičením. Procvičujeme i šeptem, polohlasně apod.

2) Úvodní část: Na tabuli jsou hlásky M, L, a samohlásky A, I, O, U, E. Společně přečteme a pak vyvolávám. Žáci čtou. Opakujeme slabiky a slova. Ema, máma, mimi atd. na kartách z Tabulek.

Společně rytmizujeme zaklínadlo s doprovodnými pohyby. V pytlíku jsou obrázky začínající na ,,l” Obrázky se shodují se slabikami ve Slabikáři str. 40

Postupně ,,čarujeme” vytahujeme obrázky: lavička, letadlo, labuť, loď, lupa, apod. Hravá forma a aktivní spojení do činnosti mají stimulující funkci. Žáci pojmenují obrázek a přiřadí ke slabice na magnetické tabuli. Pojmenování předmětů doplňují otázkami k čemu věci používáme, jakou mají barvu apod. Po společné části přistoupím k práci se Slabikářem. Přečteme slabiku u obrázku. Každý žák si vyzkouší slabiky přečíst.

Obrázky jsou většinou vybrány tak, že žáci mentálně postižení většinou daný předmět na obrázku znají a dovedou ho pojmenovat. Jsou ale věci, které žáci neznají. Labuť zaměňují s husou, lyže neznají ani jako věc ani s pojmenováním se nesetkali. Zde nastupuje ŘV. Je třeba najít vhodnou formu, žákům daný pojem vysvětlit, aby jim toto slovo, název, zůstal v paměti a dovedli ho v rozhovoru s jinými žáky, dětmi, sourozenci nebo i s rodiči aktivně používat. V této části čtení se prolíná s prvky prvouky (viz. specifika čtení v pomocné třídě).

V následujících dnech žáci čtou slova : Ela, Ola, Míla, malá, malé, láme, mele, umí, máme, apod. Tato slova vypadají velmi jednoduše a žáci v nepostižené populaci s nimi nemají problémy. Žáci v pomocné třídě se potýkali i s nácvikem hlásky m. Tato obouretná hláska bývá častým problémem dětí s dysartrií, tedy

Téměř u každého slova můžeme použít rytmizované říkadlo, rým, znázornit pohybem.Např. Slabikář str. 55, kde nacvičujeme slovo mele.

Slova ze Slabikáře ve většině případu respektují obtížnost výslovnosti hlásky ve slově. Naučená slova se pak spojují ve věty. Jedním z úkolů ŘV je zdokonalování čtení a porozumění čteného textu, tedy tvorba otázek a odpovědí.

Žáci v pomocné třídě na nižším stupni většinou text slabikují. Je tedy třeba kontroly, zda ví, co přečetli. Teprve žáci na středním stupni čtou text plynuleji, i když se často stává, že slova komolí, případně hlásky přesmykují, vynechávají. Tyto chyby ve čtení nevznikají, následkem vývojových poruch učení např. dyslexie, ale jsou následkem defektu intelektu.

Stává se, že někteří žáci, i přes největší úsilí a snahu, nedokážou pochopit analyticko - syntetickou metodu čtení. Je třeba přistoupit k alternativní metodě, která by na přechodnou dobu nezdary analyticko - syntetického čtení překlenula. Mezi alternativní metody patří metoda globálního čtení, která seznamuje se zobrazením konkrétního pojmu současně s textem (slovem).

Metoda je určena žákům s mentálním postižením jako doplnění osnov v oblasti rozumové výchovy. Jejím hlavním cílem je stimulovat rozvoj jejich zvukového vnímání, verbálního myšlení a rozvoj komunikativních dovedností.

Učební pomůckou je soubor slov z nejrůznějších oblastí. Každý obrázek je ve trojím vyhotovení pro další manipulaci:

Metoda globálního čtení se prolíná s hodinami ŘV. Často používáme obrázky Puzzle při individuální práci žáků v hodinách ŘV, při korekci hlásek, při upevňování hlásky v rozvoji slovní zásoby.

Cvičení hlasová, artikulační, cviky zaměřené na gymnastiku mluvidel, rytmizace a sluchová cvičení mohou být zařazeny do úvodních částí vyučovacích hodin čtení, i když je úroveň čtení v různém stupni (vyvození hlásky, slabiky, opakování slov a vět, globální čtení).

Správný mluvní vzor učitele, aktivace komunikačního procesu a klidný přístup učitele vede žáky k chuti mluvit, sdělovat své pocity, poznatky, rozšiřovat obzor vědomostí, a to je cílem nejen ve vyučování čtení, ale i cílem řečové výchovy, která prolíná celým dnem žáka ve škole.