|
ŘEČOVÁ VÝCHOVA JAKO VYUČOVACÍ PŘEDMĚT U ZÁKŮ V POMOCNÉ TŘÍDĚ
7. Psaní v pomocné třídě
Jedním ze závažných úkolů pomocné školy je vybavit žáky triviem základních vědomostí a dovedností, to znamená naučit je základům čtení, psaní a počítání.
Zvládnutím těchto požadavků má pro žáky mimořádný význam. Gramotný člověk, se nesrovnatelně, lépe orientuje v okolním prostředí než jedinec, který nedovede číst a psát. I ti žáci, kteří možná nebudou číst s pevným porozuměním souvislého textu, si potřebují přečíst různé nápisy, nadpisy, názvy různých předmětů a jména osob, s nimiž se budou v životě setkávat. Výuka psaní, kromě toho, že poskytne žákům nedocenitelnou dovednost, má svůj značný význam instrumentální, představuje patrně nejpropracovanější metodiku rozvíjení jemné motoriky, stimulující zároveň rozvoj myšlení žáků.
Učební osnovy psaní pro nižší stupeň PŠ
Součástí výuky psaní je rozvíjení je rozvíjení grafických schopností žáků, rozvíjení jemné motoriky a grafomotoriky. Psaní malých písmen by mělo probíhat souběžně s nácvikem čtení. Obsah učiva psaní pro nižší stupeň (viz. příloha č.17).
Učební osnovy psaní pro střední stupeň PŠ
Rozvoj grafomotorických schopností je součástí výuky i na středním stupni. Psaní malých písmen probíhá současně s nácvikem písmen ve čtení. Z velkých písmen žáci píšou jen ta, která se tvarem podobají písmenům malým.
Obsah učiva psaní pro střední stupeň (viz. příloha č. 18).
Manipulační činnosti jako přípravná etapa psaní
V dnešním moderním světě s počítačovými programy pro děti, elektronickými hračkami a televizí vznikají tendence, jak z tohoto přetechnizovaného světa uniknout. Tyto tendence jsou v návratu k přírodě.
V mnoha školských zařízeních se propaguje regenerační a rehabilitační účinek meditačních místností, jógy a aromaterapie. Takový návrat k přírodě existuje i
v manipulačních činnostech žáků v PŠ. Myslím tím návrat od průmyslových pestrobarevných modelínových hmot k hrnčířské hlíně. Mnozí pedagogové a terapeuti doporučují právě mentálně i somaticky postiženým dětem práci s tímto materiálem. Pocit jemnosti, hebkosti a tvárnosti hrnčířské hlíny dává dětem možnost bez omezení času a představ tento materiál tvarovat. V tom vidím velký přínos pro psaní, které vyžaduje velice jemné pohyby ruky, soustředěnost a koordinaci atd. Zvláště u dětí s DMO (hemiparetické, kvadruperetické) je třeba ruku pořádně rozhýbat, uvolnit spastické sevření prstů. A ne vždy výsledek odpovídá úsilí žáka i učitele. Výsledek tohoto oboustranného snažení je bohužel omezen postižením.
Než přistoupíme k nácviku grafických cviků nebo kreslení, je třeba cvičit ruku:
- svíráním a rozevíráním dlaně v teplé vodě
- sbíráním malých plovoucích předmětů ve vodě
- masáže vedoucí ruky, hlazení
- masáže vedoucí ruky masážními kroužky, míčky, ježky
- fiktivním psaní v míse s krupicí
- psaní hůlkou v písku
- válivé, krouživé, vytahovací pohyby dlaní a prstů při práci s hlínou
- navlékání dřevěných korálků různých velikostí
- skládání dřevěných kostek v komíny, ohrady, ale i plastické reliéfy apod.
I když tyto příklady uvolňovacích cviků mají spíše ráz aktivit pro pracovní výchovu, je třeba zdůraznit pozitivní vliv pracovních činností na rozvoj jemné motoriky. A bez ní bychom nemohli začít kreslit ani psát.
Kresba jako přípravná etapa psaní
Dětská kresba je zvláštním druhem činnosti, ve které jsou zastoupeny jak hravé, tak i pracovní návyky. Představuje v životě dítěte zvláštní prostředek
k vyjádření myšlenek a citů a přání. Po této stránce má mnoho společného s řečí. Psychologická hodnota dětské kresby nespočívá ve stupni shody reprodukce se skutečností, ale zvláště ve zvýraznění toho, co dítě považuje ze svého hlediska za důležité. Hodnocení dětské kresby je jedním z kriterií při posuzování mentální vyspělosti dítěte.
Z hlediska zrakově - motorické činnosti má kresba významnou úlohu pro psaní. Mnohé děti ze sociálně slabších rodin se teprve ve škole seznámí s různorodým kresebným materiálem a větší plochou papíru. Jejich kresby mají často ráz ,,čmáranic.”
Ve škole učíme děti nebát se měkkého výtvarného materiálu a velké plochy papíru. Zpočátku velmi často pro žáky na nižším stupni zařazujeme kreslení místo psaní. Z oblasti řečové výchovy zde prolíná používání lidových říkadel a pohádeka práce s nimi. Dětská ilustrovaná knížka, obrázek s vyprávěním nebo leporelo s krátkou pohádkou vede dítě ke kreslení a nabízí mu určitou představu o tom, jak má daná věc, předmět, postava nebo zvíře vypadat. Žáci v pomocné třídě velmi rádi vybarvují jednoduché obrázky např. Šimonovy listy nebo obtahují jednoduché obrázky. Rozvíjíme tím zrakově motorickou koordinaci a rozumové schopnosti (pojmenování a poznání barev).
Průpravná grafická cvičení v přípravném období psaní
V přípravném období na psaní se žáci vedou k uvědomělému pozorování, cvičí se v napodobování a zapamatování pohybu a tvarů, zdokonalují si prostorovou směrovou orientaci. V průpravných grafických cvičeních by se žáci měli naučit napodobit určitý konkrétní pohyb, průběh a správný směr tohoto pohybu zaznamenat vhodným psacím materiálem (křídou, rudkou, tužkou, pastelem atd.). V počátcích přípravy se spíše věnujeme na správnému napodobení pohybu a směru, postupně zvyšujeme nároky na stále přesnější vystižení velikosti a tvaru grafického prvku. Pří nácviku přihlížíme ke zvláštnostem poznávacích procesů mentálně postižených žáků, s přihlédnutím k jejich fyziologickému vývoji.
Etapy průpravných grafických cvičení
I. etapa - velké pohyby vykonané celou paží s přechodem přes loketní kloub
k zápěstí. V této etapě používáme velký formát papíru (volně na zemi, upevněný na tabuli, lavici).
II. etapa - používáme stejný pohyb ruky na menším formátu papíru A4.
III. etapa - snaha o napodobení požadovaného tvaru.
IV. etapa - opakování nacvičených prvků se zvýšenou náročností na přesnost.
V. etapa - zdokonalujeme tvary grafických prvků až k nácviku prvního písmene.
ŘV a nácvik grafických cviků - ukázky
Tak jako ve čtení, tak i v psaní má jednoznačnou úlohu:
- logopedické říkadlo
- lidové říkadlo
- rytmizace veršů a říkadel
- onomatopoe
Tyto prvky jsou součástí téměř všech grafických cviků a nácviků jednotlivých částí písmen.
Kruhové pohyby:
|
|
Vařila myšička kašičku na zeleném rendlíčku.
Motám, motám klubíčko, upleť svetr, babičko.
|
Kývavé pohyby:
|
|
Houpy, houpy, kočka snědla kroupy.
Naše Kačka, ta je skoupá,
nejraděj se sama houpá.
Houpy, houpy, kluku hloupý,
áť ti táta také koupí.
|
Vertikální pohyby:
|
|
Zalila Julie bílou lilii.
Namaluj k tyčce tyčku,
postavím z nich celý plot.
|
Obloučky:
|
|
Skákal pes, přes oves, přes zelenou louku.
Kdo tu skákal hop a hop,
sníh nám poví podle stop.
|
Vlnovky:
|
|
Had leze z díry, vystrkuje kníry.
|
Smyčky:
|
|
fí - fí - fí
fá - fá - fá
Z komínů se kouří, slunce oči mhouří!
|
Už u grafomotorických cvičení bereme v úvahu velikost fiktivního písma, dbáme na přiměřený sklon a rozestup.
V pedagogické praxi se mi osvědčily písanky, které mají již předtištěné cviky a říkanky. Tyto sešity zjednodušují práci učitele. Je možné je však využít až ve 3., 4. a 5. etapě průpravných grafických cviků. (viz.příloha č.19 a, b, c)
Poruchy psaní a úloha ŘV
U spastických žáků s DMO je zvlášť obtížné naučit psanou formu písmen. Osnovy doporučují a praxe tato doporučení potvrdila, že se osvědčilo nacvičovat pouze malou abecedu při psaní levou nebo pravou rukou s různými formami spasticidy.
U dětí těžce dyslalických se vyskytuje problém souladu nácviku písmen
s fonetickou úpravou příslušné hlásky. Dítě musí totiž procvičované písmeno často číst, a tím se výslovnost hlásky současně automatizuje. Je třeba přizpůsobit nácvik tvarových skupin stavu, nápravy a rozvoji řeči.
Nácviku hlásek předcházejí hodiny ŘV, ve kterých je možno působit a pracovat
s žáky individuálně před logopedickým zrcadlem a odborným dohledem a konzultacemi s klinickým logopédem. Stejně jako pro čtení, tak i pro psaní má korekce jednotlivých špatně vyslovovaných hlásek nedozírný význam.
Z oblastí řečové výchovy zde využíváme:
- říkadla lidová i logopedická
- rytmizace (článkování slov u DMO)
- pohybová výchova (rozvoj jemné motoriky)
- korekce jednotlivých hlásek (substituční a mechanické metody korekce hlásek z ŘV)
- rozšiřování slovní zásoby
- rozvoj fonematického slyšení
Při fixační etapě psaní nově vytvořených hlásek (stejně jako v logopedii v procesu nápravy) zařazujeme novou hlásku nejdříve na začátku, uprostřed a na konci slova. U DMO procvičujeme písmena v různých spojích.
Další problémovou oblastí žáků pomocné třídy jsou záměny písmen obrazově a zrcadlově podobných. Tyto záměny nejsou na základě dyslexie jako vývojové poruchy čtení, ale většinou jde o záměny na podkladě špatné výslovnosti hlásek, poruchy fonematického cvičení, grafomotorické poruchy jsou někdy způsobeny nedokonalou znalostí grafémů např. zapomenutím po dlouhodobé nemoci, po operaci atd.
Učitelka by měla znát rozsah schopností a dovedností žáků v psaní a průběžně provádět průzkum znalostí písmen. Žáci se středně těžkým mentálním postižením totiž rychle zapomínají a mají krátkodobou paměť.
Nejčastější poruchou psaní žáků v pomocné třídě je přesmykávání a vynechávání písmen.
Tyto problémy psaní slov způsobuje nedokonalá znalost fonetické stavby slova při řeči mluvené a grafematické stavby slova při řeči psané .
Z ŘV do hodin psaní prolíná sluchová výchova a rozvoj fonematického sluchu.
Je velmi vhodné zařazovat tato sluchová cvičení nejen v nižším stupni, ale i na středním stupni v procvičování úvodní části hodin psaní.
V praxi provádíme tyto hry:
- ,,Odkud to bylo?” - určování směru přicházejícího zvuku
- ,,Kde je balík?” - dítě hledá budík podle tikotu za naprostého ticha ostatních
- ,,Šeptání” - učitelka šeptá přes lepenkovou trubku, děti opakují, co řekla.
- ,,Znaky z magnetofonu” - dětem pouštíme z magnetofonu hlasy zvířat, děti je určují.
- ,,Dávej pozor” - učitelka střídavě jednou nebo dvakrát pískne. Na jedno zapískání děti zvedají jednu ruku, na druhé zahvízdání rychle zvedají obě ruce.
Po etapě grafických cvičení a etapě nácviku jednotlivých písmen nacvičujeme slabiky .
Nácvik nové hlásky probíhá po nápravě v hodinách ŘV, ale vždy současně ve čtení a v psaní. I zde vycházíme ze schématu.
foném - artikulém- grafém
Slabiky i slova nejčastěji procvičujeme technikou komparačního cvičení, tzn. srovnáváním vlastního napsaného slova se vzorem (slabiky, písmena), (viz.příloha č.20)
Technika doplňovacího cvičení. Doplňujeme neúplná slova, zde nastává problém
v oblasti psaní.
Ve čtení začínáme samohláskami a, i, m, e, atd.Psanou formu hlásky ,,a” žáci nacvičují až po samohlásce e, i, u, a souhláskách m, l,. Proto nemůžeme doplňovat slabiky a slova s hláskou ,,a” (psací formou) v hodinách čtení a psaní. Hlásku naučíme žáky rozeznávat opticky (i psanou formu, kterou aktivně neužívají) a používáme ji v lexikálním významu jako spojku v obrázkových větách.
Doplňovací cvičení v pomocné třídě zařazuji až ve 2. části nižšího stupně. Protože doplňování hlásky m, e, u, do psací formy slabik v hodinách psaní neodpovídá grafomotorickým schopnostem žáků na nižším stupni.
Techniky doplňovacích cvičení se mi osvědčily zejména u žáků na středním stupni.
Pro žáky na středním stupni využíváme i techniky zpomalené syntézy. Jde
o pomalé diktování slov ve slabikách. Pro mentálně postižené děti, které si osvojují techniku psaní jednotlivých hlásek , je velmi těžké spojit psané slabiky ve slovo. Těmto syntetickým cvičením předcházejí komparační a doplňovací techniky. Ke cvičení zpomalení syntézy potřebují však sluchovou, ale i zrakovou kontrolu.
Např. V hodině literární výchovy (jako součást Čt) jsme se seznámili s lidovou pohádkou ,,O budce”.
V hodinách ŘV jsme tuto pohádku pohybově dramatizovali , procvičili jsme si tvoření otázek a odpovědí ve hře s prstovými loutkami.
V hodině psaní žáci středního stupně si nadpis knihy napsali , vypsali zvířátka z pohádky, slova doplnili obrázky. I když jde o jednoduchá slova: o budce, myš, žába, zajíc, pes, liška, a medvěd je třeba žákům tato slova předepsat na tabuli a pak po slabikách postupně a velmi pomalu diktovat!
O bud - ce
myš
žá - ba
za - jíc ............................ atd.
Stejně jako v hodinách ŘV, čtení tak i v psaní zařazujeme cvičení dechová, artikulační, hlasová, onomatopoe, rytmizační i pohybová. U oligofrenních dětí zůstává myšlení na úrovni smyslové. Zdůrazňovaným výcvikem vedoucí ruky k jemnějším, vůlí řízených, přesně diferencovaných a pamětí registrovaných a účelných pohybů pěstujeme předpoklady zvýšené motoriky řečové.
|